C?l Zero

Omar neumel spanelsky a znal jen p'ar z'akladn'ich fr'az'i v anglictine. Mimo to nemel hlad, takze m'isto toho, aby se sel po pr'ichodu do mesta naj'ist, nasel si lavicku s v'yhledem na Barcelonu. Posadil se na ni a zamyslel se nad t'im, proc ze vsech m'ist zrovna tady.

Mej v'iru, rekl by mu Im'am Khalil. Omar se rozhodl, ze ji m'it bude.

Vlevo od nej st'al hotel Barcel'o Raval, zvl'astn'i, kruhovit'a, fialov'ymi a cerven'ymi svetly zkr'aslen'a budova, z jej'ichz dver'i vych'azeli lid'e v elegantn'ich satech a jin'i zase vch'azeli. Neznal ho jm'enem; vedel jen, ze vypad'a jako v'abnicka, ke kter'e jsou z'amozn'i hr'isn'ici pritahov'ani jako mury k plameni. Sedet pred n'im mu dod'avalo s'ilu a posilovalo jeho v'iru, aby byl schopn'y udelat to, co bylo nevyhnuteln'e.

Конец ознакомительного фрагмента.